VE STÍNU HVOZDU

Dívky, které si vezme, náš Drak nežere, ať se mimo naše údolí říká cokoli. Někdy si takové zkazky vyposlechneme od pocestných, kteří tudy procházejí. Líčí to tak, jako bychom zde přinášeli lidské oběti a jako by on byl skutečný drak. Samozřejmě to není pravda: Drak si může být čaroděj a nesmrtelný k tomu, ale pořád je to člověk, a kdyby chtěl každých deset let jednu z nás sežrat, naši otcové by zatáhli za jeden provaz a zabili by ho. Chrání nás před Hvozdem a my jsme mu vděční, ale zase ne přehnaně.

Agnieszka miluje své domovské údolí, klidnou vesnici, lesy a průzračnou řeku. Na hranici její domoviny však stojí zlověstný Hvozd plný zlomyslné moci, jehož stín tíživě dopadá na její život.

Aby zlé síly zůstaly v Hvozdu, spoléhají lidé z údolí na chladného a nevypočitatelného čaroděje, známého pod jménem Drak. Ten však za svou pomoc vyžaduje hrozivou cenu: každých deset let mu musí jít sloužit jedna dívka, která se poté už nedokáže vrátit zpátky do údolí a je z něj navždy vykořeněná.

Další volba se rychle blíží a Agnieszka má strach. Každý tuší, že tentokrát si Drak vezme její nejdražší přítelkyni Kasiu – krásnou, hodnou, statečnou Kasiu, která je vším, čím Agnieszka není. A neexistuje způsob, jak ji zachránit. Ale když Drak konečně přijde, překvapivě si vybere někoho jiného...